Oldřich z Chlumu je postavou literární. V historických pramenech rytíře podobného jména nenajdeme. Ale tak to s literárními hrdiny bývá. V roce 1264 se uvádí jméno „vladaře Jana na Bezdězi“. Objevuje se v listině, jíž Přemysl II. Otakar pověřil Kunráta a Hertvíka z Kravař, aby v lesích pod hradem založili město. I když se jmenovitě neuvádí, jednalo se o založení nedalekých Doks (tehdy ovšem Hyršperku). Další jméno se pak vztahuje k roku 1279, kdy zde byl purkrabím Heřman. To bylo v letech, kdy hrad vlastnil braniborský markrabě Ota Braniborský a věznil zde vdovu Kunhutu a malého Václava. Tím ovšem galerie jmen správců hradu Bezdězu na dlouhá desetiletí končí.
Ovšem to, co Oldřich z Chlumu prožívá, jaké má jako královský úředník pravomoci, o co usiluje a jak uvažuje, to se z velké části blíží skutečnému životu rytířů v jeho postavení ve středověkých Čechách. Víme totiž, jaké měli správci velkých přemyslovských hradů pravomoci a povinnosti. Z dikce pramenů je zřejmé, že se nestarali jen o pořádek na hradě, ale byli skutečnými vládci kraje s vojenskými, správními a soudními pravomocemi. Královské hrady reprezentovaly panovníkovu moc, ale protože král některé hrady navštívil třeba jen jednou za rok, v době jeho nepřítomnosti zajišťovali jménem panovníka veškerou agendu právě jejich správci.
Zpět na dotazy