PŘIPRAVUJE SE


Manželské zrcadlo - příběh z řady Letopisy Královské komory

Z radnice se podle příkazu svého pána vydala Rozárka do domu v Kaprově ulici, aby se konečně věnovala kuchyni. Už druhý den ji zanedbávala. Tak tak stihla v Masných krámech pár posledních řezníků, protože podle příkazu městské rady museli s prodejem končit dvě hodiny po poledním zvonění. Koupila pořádný kus hovězího a pospíchala domů. Dala ho do hrnce vařit a pak ze sklepa donesla pár posledních seschlých mrkví, jednu petržel a cibuli. Víc zeleniny neměla. Naštěstí si loni nasušila koření a v krajáči zbyla trochu kyselého mléka. Na omáčku to rozhodně stačit bude.
Protože se maso muselo alespoň dvě hodiny vařit, aby vývar za něco stál, rychle ještě nakrájela zeleninu a pak si umyla ruce. Sedla si na lavici a skoro nábožně otevřela svou knihu. Napadlo ji, zda v Manželském zrcadle není o nějakém zločinu, který se jedem z tisu stal. Zločinec se přece mohl takovým příběhem inspirovat. Dosud nestihla objemné pojednání přečíst celé, a tak pomalu listovala částmi, které ještě neznala. Našla spoustu příběhů a do některých se začetla s opravdovým zájmem. Většinou ilustrovaly, jaké ctnosti manželský stav přináší, ale popisovaly také hanebnosti, které křesťanům podsouval ďábel, aby zničil čistou manželského stavu. Ale o otravě nenašla nic.
Už to chtěla vzdát a skoro začala dřímat, když ji z ospalosti vytrhla věta: „A jedna sestra té druhé potvrzovala počestnost, takže mnoho mužů oklamaly.“ Vrátila se na začátek stránky a začetla se do příhody, který se měl stát před mnoha lety v německém Ulmu, když tam Albrecht von Eyb působil krátce jako kněz. Tam také začal svou slavnou knihu psát.
Ve městě žily sestry, dvojčata, obě krásné a k nerozeznání podobné. Ta jedna hřešila s muži na potkání, ta druhá se chovala cudně, neboť si jako úděl zvolila život jeptišky a jejím snoubencem byl Ježíš Kristus. Když tu první, jmenovala se Hannelore, obvinila jistá měšťanka, že za peníze cizoloží s jejím manželem, přísahala, že to není pravda, neboť je prý stále panna, a na tom si stála. Proto městská rada rozhodla, že nechá její panství zkušenými ženami ohledat. Hannelore okamžitě utíkala za svou sestrou a v slzách ji prosila, aby ji zachránila. Ta sestra, jmenovala se Detlefa, byla hodná dívka a nechala se přemluvit, že se dá ohledat místo ní. Tohle bývala vždycky práce pro staré a počestné vdovy. Měly sice obratné prsty, ale slabý zrak, a záměnu nepoznaly. Hannelore byla osvobozena a za křivé nařčení byla ona měšťanka potrestána. To Hannelore povzbudilo a hřešila ještě víc, často i se dvěma muži najednou. Když ji po čase znovu obvinili, opět ji zachránila Detlefa. A tak to šlo nejméně dva roky. Jenže pak Hannelore nabídl manželství mladý a nesmírně zámožný šlechtic. Byl bohabojný a odmítl s ní spát před řádným sňatkem. Sám ji zbožně poučoval, jak moc je důležité, aby zůstala až do svatební noci pannou. Hannelore utíkala za svou sestrou a prosila, aby ji i tentokrát, už naposledy, zachránila. Detlefa nakonec s těžkým srdcem souhlasila. Když už byli svatebčané notně opilí, vyměnila si Detlefa místo se sestrou a se zbožnými modlitbami své panenství odevzdala manželovi vlastní sestry. Leč ta věc se jí tak zalíbila, že ho odmítla opustit a chtěla s ním žít, neboť díky svatební noci se podle božích zákonů stala jeho řádnou manželkou ona. Hannelore tedy nezbylo nic jiného, než svou sestru zabít. Jenže když poprvé se svým mužem ulehla, choval se tak vyzývavě, že okamžitě poznal, že to není ta cudná dívka, s kterou strávil svatební noc. Nakonec se vše vyzradilo a Hannelore skončila na popravišti.
Rozárka knihu zavřela a šla se podívat, kolik vývaru v hrnci s masem ještě zbývá. Ale vůbec nemyslela na večeři. Nakonec oheň uhasila, protože si musela ještě jednou promluvit s hospodyní zlatníka Alešíka. A pokud bude příležitost, i s jeho tovaryšem. I když se zločin stal v domě tiskaře Jana Severína, nitky jako by se sbíhaly tam, do domu U Ostruhy.
Rozárka si zavinula hlavu lepší loktuší, vzala si čistou košilku a průchodem pospíchala do Platnéřské ulice. Cecílii zastihla v kuchyni. Měla už uvařeno, seděla na lavici a modlila se s růžencem v ruce.

Zpět na připravuje se